Egyptská loď
Egyptské lodi byly zpočátku poháněny pádly, později vesly. Veslový pohon zůstal po celé období dějin starověkého Egypta pohonem hlavním, i když se využívalo i plachet. Jejich vlastnosti a technická úroveň neumožňovaly manévrovat při větru, který vanul v jiném směru, než odzadu ve směru osy lodi, a tak vesla byla jediným pohonem, který zajišťoval lodi potřebný pohyb a manévrovací schopnost.
Replika egyptské lodi absolvovala dvoudenní plavbu průměrnou rychlostí 6 uzlů. Nejvyšší dosažená rychlost byla 9 uzlů.
Konstrukčně se egyptské lodě vyvinuly z papyrových člunů, které brázdily hladinu Nilu již od 5. tisíciletí př. n. l. Pro potřeby námořní plavby začali Egypťané stavět větší dřevěné lodě. Jejich starší typy měly ploché dno bez kýlu a vybíhaly špicí a zádí vzhůru, kdy byly ukončeny svisle postaveným širším prknem. Jelikož v Egyptě nebylo dostatek vhodného dřeva (jak kvalitou, tak tvarem a délkou) pro stavbu lodí, dováželo se cedrové dřevo z Libanonu. Egypťané s ním uměli šetřit a naučili se nastavovat prkna a spojovat je dřevěnými svorníky. Obšívka trupu byla provedena "na sraz" a spáry mezi prkny důkladně utěsněny. Konstrukci trupu zpevňovalo silné lano napnuté nad palubou od přídě k zádi. Napříč trupem lodě vedly ve výši paluby trámy, které sloužily za prvé jako sedátka pro veslaře, za druhé k uchycení paluby (byla rozebírací a sestavovala se, když loď déle kotvila na jednom místě).
K zakotvení lodě sloužily na laně upevněné kameny na přídi, častěji se ale lodě vytahovaly na břeh. Řízení lodi umožňovala kormidelní vesla, upevněná po obou koncích zádi lodě. Vesla měla štíhlá, oblá držadla a směrem ke konci se rozšiřovala. K okrajům lodě byla uchycena nejčastěji provazovými poutky, někdy také háky.
Stěžeň stál v první polovině lodi. Byl dvoudílný a sestával ze dvou trámů, uchycených na dně lodi. Směrem vzhůru se sbíhaly a byly spojeny několika příčkami. Nad palubou byla obě ramena stěžně připevněna k příčnému trámu, upevněnému na dvou krátkých svislých sloupcích. Stěžeň byl sklápěcí směrem dozadu. Při sklopení dosedal na jakousi dřevěnou trámovou hrazdu, umístěnou před zádí. Ve svislé poloze stěžeň stabilizovala jedna provazová úponka jdoucí k přídi a 6 - 12 úponek k zádi lodě. Na rovném nebo vzhůru mírně prohnutém ráhnu byla upevněna plachta ve tvaru obdélníku na výšku, jejíž plocha byla 60 - 70 m2. Původně byla vyráběna z papyru, později ze silného lněného plátna. Největší z těchto lodí dosahovaly podle rekonstrukcí 29,4 m délky, 7,8 m šířky, ponor 1,2 m a výtlak přibližně 90 tun. Za příznivého větru byly schopny překonat vzdálenost od nilské delty k syrskému pobřeží za 4 dny.
Egyptská loď v době královny Hatšepsowet
Egyptská loď Ramesse III
Lodě, letadla, auta, vlaky a vesmírná plavidla patří k sobě.
Lodě plují po mořích, řekách i jezerech.